Důležité skutečnosti
- Restituční nároky původních restituentů a jejich oprávněných osob se nepromlčují
- Restituční nárok lze zdědit
- V případě nesprávné evidence restitučního nároku státem je možné již vypořádaný nárok revidovat a původní hodnotu nároku znásobit
- Restituční nároky lze stále uplatnit u soudu
Aktuální statistika
- Naše úspěšnost při vymáhání restitučních nároků: více než 90 %
- Počet případů/osob, která zastupujeme (vč. aktuálně probíhajících): 84 řízení / 33 klientů
- Průměrné znásobení původního restitučního nároku: 15 násobek
- Průměrná délka získání prvního náhradního pozemku: přibližně 18 měsíců
- Průměrná délka řízení (od posouzení situace po celkové vypořádání přeceněného nároku): 3-4 roky
Typický klient
Našimi typickými klienty jsou potomci původních vlastníků (restituentů), kteří restituční nárok zdědili. Přicházejí jak s nároky zatím neuplatněnými, tak s nároky, které se jim uplatnit nepodařilo nebo s těmi, které uplatnili, ale rozhodli se průběh řízení a získanou náhradu revidovat. Velmi často je totiž restituční nárok státem nesprávně vypočtený a evidovaný.
Advokát Milan Prieložný a jeho tým, každý jednotlivý případ vždy pečlivě vyhodnotí a navrhnou klientovi konkrétní řešení situace.
Při vymáhání restitučních nároků dosahujeme více než 90% úspěšnosti.
Mgr. Milan Prieložný, advokát
V případě skutečně nesprávné evidence restitučního nároku státem mohou správné úvodní posouzení případu a odpovídající právní strategie restituční nárok znásobit. V praxi se často setkáváme s deseti i vícenásobným zhodnocením. Našim doposud největším úspěchem je téměř čtyřicetinásobek původního restitučního nároku, který získali dědicové pražských restituentů.
Restituční nároky lze stále u soudu uplatnit, lze je dědit, nepromlčují se.
Mgr. Milan Prieložný, advokát
Jelikož od zabavení majetku uběhla zpravidla desetiletí a mnohé okolnosti se za tu dobu podstatně změnily, není výjimkou, že jednoho klienta (jednu rodinu restituentů) zastupujeme v několika současně běžících nebo na sebe navazujících řízeních.
Řízení probíhá zpravidla několik let, přičemž první konkrétní náhradu je možné získat například již po prvním roce. Typická celková délka řízení je 3 až 4 roky.
Reprezentativní příklad
- Rodině byly v padesátých a šedesátých letech 20. století znárodněny pozemky
- Po „sametové revoluci“ rodina požádala o jejich vrácení
- Jelikož část pozemků byla po znárodnění zastavěna, zákon jejich vydání (vrácení) nepovoloval
- Pozemkový úřad věc řešil bezmála dvacet let, nakonec stanovil, že rodině náleží kompenzace v celkové výši necelého milionu korun
- Jelikož rodina v průběhu zmíněných dvaceti let nárok již částečně čerpala (ať už finančními náhradami nebo náhradními pozemky z veřejných nabídek), byl její restituční nárok prakticky nulový
Rodinu jsme začali zastupovat v roce 2018
- Po důkladné analýze situace byl zpracován znalecký posudek
- Podle posudku má rodina nárok na více než 14 násobek hodnoty uváděné Pozemkovým úřadem
- Žádali jsme Pozemkový úřad o vydání náhradních pozemků v hodnotě dle znaleckého posudku
- Pozemkový úřad žádosti zamítl
- Byly podány soudní žaloby
- Soudy postupně rozhodují ve prospěch rodiny (rozhodly tak již více než desetkrát)
- Rodina průběžně dostává náhradní pozemky
- Pozemkový úřad si nechal zpracovat oponentní znalecký posudek (vůči posudku našemu), který stanovil, že rodina má nárok na cca 11 násobek úřadem původně stanovené hodnoty
- Pozemkový úřad přesto v každém jednotlivém řízení trvá na svém a u rodiny eviduje nulový restituční nárok
- První kladné rozhodnutí odvolacího soudu, nyní potvrzené i Nejvyšším soudem, bylo vydáno již po necelých dvou letech od podání žaloby
Celkem už má rodina tři kladná rozhodnutí odvolacího soudu a další čtyři kladná rozhodnutí soudu prvých stupňů, ohledně kterých bude nyní probíhat odvolací řízení.
Rychlost jednotlivých soudních řízení byla navíc ovlivněna pandemií koronaviru a také čekáním na oponentní znalecký posudek Pozemkového úřadu. Jinak lze očekávat vydání rozhodnutí i dříve.