Dne 1. července 2026 nabyla účinnosti vyhláška č. 97/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Novela reaguje jednak na požadavky evropského práva v oblasti energetické náročnosti budov a udržitelné mobility, jednak na zkušenosti z prvních dvou let aplikace nové stavební legislativy.
Pro developery, projektanty a investory jsou nejvýznamnější především nové požadavky na vybavení budov dobíjecími body a související infrastrukturou pro elektromobily, povinné zajištění parkovacích míst pro jízdní kola a nové vymezení požadavků na denní osvětlení a zastínění. Novela však přináší také řadu dalších změn, které mohou ovlivnit přípravu projektů, jejich povolování i následné užívání staveb.
Rozšíření dobíjecí infrastruktury u nebytových budov
Novela podstatně rozšiřuje povinnosti týkající se elektromobility. Jednotlivé požadavky se přitom liší podle typu stavby a dle toho, zda jde o novou či stávající budovu nebo její rekonstrukci.
Nová jiná než obytná budova, ve které se energie používá k vytápění nebo chlazení, musí být při více než pěti parkovacích stáních vybavena:
- alespoň jedním dobíjecím bodem na každých pět parkovacích stání (u kancelářských budov dokonce jedním dobíjecím bodem na každá dvě parkovací stání),
- kabeláží pro nejméně polovinu parkovacích stání,
- kabelovody pro zbývající parkovací stání, aby bylo možné kabeláž a dobíjecí body instalovat později.
Tato pravidla se uplatní, pokud je parkoviště umístěno uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí. Podle důvodové zprávy se fyzicky sousedícím parkovištěm rozumí parkoviště nacházející se na pozemku budovy, které je s budovou provozně propojeno, tedy není od ní odděleno například veřejným prostranstvím nebo pozemní komunikací.
Obdobné požadavky se uplatní také při změně dokončené jiné než obytné budovy, pokud změna zasahuje více než 25 % celkové plochy její obálky, tedy při významnějších rekonstrukcích a stavebních úpravách. U takové změny však musí být současně splněna podmínka, že se týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy či parkoviště.
Kabeláž a kabelovody musí umožňovat současné a účinné využití požadovaného počtu dobíjecích bodů. Je-li to technicky proveditelné, mají rovněž podporovat instalaci systému řízení zátěže nebo dobíjení. Pro developery to znamená potřebu řešit kapacitu elektrických rozvodů, rezervovaný příkon i případné dynamické řízení dobíjení již v počáteční fázi projektu.
Nové požadavky pro bytové domy
U nových bytových domů a u změn dokončených bytových domů zasahujících více než 25 % celkové plochy obálky budovy se požadavky uplatní, má-li dům více než tři parkovací stání a parkoviště je umístěno uvnitř domu nebo s ním fyzicky sousedí.
Takový bytový dům musí být vybaven:
- kabeláží pro nejméně polovinu parkovacích stání,
- kabelovody pro zbývající parkovací stání,
- u nového bytového domu také alespoň jedním skutečně instalovaným dobíjecím bodem v každém případě.
Kabeláž musí být navržena tak, aby umožnila současné využití dobíjecích bodů na všech parkovacích místech. Požadavek proto nelze redukovat pouze na položení prázdných chrániček bez odpovídajícího celkového řešení elektrické infrastruktury domu.
Také u změny dokončeného bytového domu je nutné, aby se změna týkala parkoviště nebo elektrických rozvodů domu či parkoviště. V té souvislosti je ale nutné upozornit na výjimku plynoucí ze stavebního zákona pro případy, kdy by náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročily 10 % celkových nákladů na změnu dokončeného bytového domu. V takovém případě by se tato povinnost u renovací neuplatnila.
Co když distribuční síť neposkytuje dostatečný příkon?
Novela výslovně pamatuje na situaci, kdy v daném místě nelze zajistit potřebný příkon pro připojení požadovaného počtu dobíjecích bodů. Pokud provozovatel distribuční soustavy na žádost stavebníka v období 18 měsíců před podáním žádosti o povolení záměru písemně sdělí, že připojení je možné pouze s nižším než požadovaným příkonem, lze po dobu trvání tohoto omezení požadavek na instalaci dobíjecího bodu nebo kabeláže splnit pouze instalací kabelovodů v odpovídajícím rozsahu.
Povinná parkovací místa pro jízdní kola
Novela dále zavádí nový požadavek na zřizování parkovacích míst pro jízdní kola. Parkovacím místem se rozumí prostor vyhrazený pro umístění nebo uskladnění alespoň jednoho jízdního kola. Vyhláška přitom nepředepisuje jednotné technické řešení. V úvahu mohou přicházet venkovní stojany, cykloboxy, kolárny, vyhrazené prostory v garážích nebo automatizované parkovací systémy.
U nové jiné než obytné budovy, například pro administrativu, obchod, ubytování, zdravotnictví, výrobu nebo skladování, se požadavek uplatní, má-li budova více než pět parkovacích stání a její parkoviště se nachází uvnitř budovy nebo s ní fyzicky sousedí. Počet parkovacích míst pro kola musí odpovídat alespoň:
- 15 % průměrné uživatelské kapacity budovy, nebo
- 10 % celkové uživatelské kapacity budovy.
Obdobná pravidla platí i při rekonstrukcích a úpravách těchto budov zasahujících více než 25 % celkové plochy jejich obálky, jestliže se změna současně týká parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy či parkoviště.
U nového bytového domu nebo změny dokončeného bytového domu zasahující více než 25 % celkové plochy obálky budovy musí být při více než třech parkovacích stáních zajištěna nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku. Také zde se povinnost váže bytové domy, které mají parkoviště umístěné uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedící.
Počet parkovacích míst pro kola může územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán upravit odchylně. U nebytových budov se navíc požadavek neuplatní, jde-li o budovu, do které jízdní kola obvykle nevjíždějí. Důvodová zpráva jako příklady uvádí některé budovy bezpečnostních sborů nebo specifické průmyslové a technologické objekty. Z těchto požadavků navíc lze za podmínek stanovených stavebním zákonem povolit výjimku.
Pro investory proto bude důležité především včasné prověření prostorových potřeb pro umístění potřebného počtu parkovacích stání pro jízdní kola. Požadavek dvou míst na jednu bytovou jednotku může mít u větších rezidenčních projektů významný dopad na dispozici suterénu, rozsah společných prostor i celkovou ekonomiku projektu.
Odstupové vzdálenosti a zastínění
Novela dále zpřesňuje způsob měření minimální vzdálenosti stavby od hranice pozemku. Vzdálenost se nově měří nejkratší spojnicí mezi hranicí pozemku a vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, teras a lodžií. U objektů bez obvodových stěn se měří k obalovým čarám vedeným vnějšími líci svislých konstrukcí.
Zároveň se rozšiřuje okruh případů, na které se neuplatní obecný požadavek, podle něhož má být stavba umístěna nejméně dva metry od hranice pozemku. Výjimka nově výslovně zahrnuje odstavné, manipulační, prodejní, skladové, výstavní a jiné zpevněné plochy. Nadále však platí obecná povinnost umístit stavbu tak, aby nebyla znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku ani ohrožena jeho stávající zástavba.
Významná změna se týká také posuzování zastínění. Požadavek na ochranu obytných a pobytových místností stávajících budov se považuje za splněný, je-li dodržen odstupový úhel stínění 45° od okna posuzované místnosti. Nová příloha č. 4 podrobně upravuje určení kontrolního bodu i způsob posouzení.
Nové pravidlo má sjednotit dosud nejednotnou praxi a umožnit jednotné a předvídatelné uplatňování požadavků při povolování staveb a zároveň zajistit přiměřenou ochranu uživatelů stávajících obytných a pobytových místností před nadměrným zastíněním.
Zjednodušení požadavků pro denní osvětlení
Novela také zavádí jednoznačný parametr pro splnění požadavku na denní osvětlení. Obytný a pobytový prostor musí být navržen tak, aby součet ploch stavebních otvorů, kterými se prostor osvětluje, činil alespoň jednu desetinu podlahové plochy osvětlovaného prostoru. V takovém případě budou požadavky na denní osvětlení těchto prostor splněny.
Důvodem změny je snaha o snadno ověřitelné a předvídatelné kritérium, které má sjednotit posuzování různých typů obytných a pobytových prostor. Zvláštní požadavky na denní osvětlení pobytových místností staveb pro výchovu a vzdělávání nadále stanoví jiné právní předpisy.
Další změny důležité pro stavební praxi
Vedle výše uvedených oblastí novela přináší řadu dalších změn. Týkají se například větrání obytných místností, výsadbových pásů v ulicích, ochrany proti stékání vody ze staveb, šířky společných chodeb bytových domů, způsobu výpočtu parkovacích stání pro bydlení, zvláštního režimu pro domy pro dostupné nájemní bydlení a dále dílčích technických požadavků na vodovodní sítě, studny, čistírny odpadních vod, lesní cesty a stavby určené k nakládání s výbušninami.
Přechodné ustanovení může být pro rozpracované projekty rozhodující
Výše představená nová pravidla se uplatní od 1. července 2026, kdy novela nabyla účinnosti. Novela však obsahuje přechodné ustanovení, podle něhož se u staveb, pro které byla dokumentace pro povolení stavby zpracována před tímto datem, postupuje nadále podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. ve znění účinném do 30. června 2026. Rozhodující tedy není datum podání žádosti o povolení záměru, ale datum zpracování dokumentace pro povolení stavby: pokud byla dokumentace zpracována ještě před 1. červencem 2026, nová pravidla se na danou stavbu nepoužijí, a to bez ohledu na to, kdy bude žádost o povolení záměru podána.
U rozpracovaných projektů proto bude významné, kdy byla dokumentace dokončena a v jakém rozsahu. Význam této otázky může být značný zejména u projektů, jejichž dispoziční nebo technické řešení nepočítá s novými požadavky na dobíjecí infrastrukturu či parkování jízdních kol.
Dopady novely také na výstavbu v Praze
Ačkoli se jedná o novelu celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu, její dopady se neomezují pouze na území mimo hlavní město Prahu.
Na území Prahy se přednostně uplatní nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy, tedy pražské stavební předpisy. Ty však neupravují všechny požadavky na výstavbu komplexně. V případě technických požadavků na stavby, ve kterých nestanoví odchylnou úpravu, se subsidiárně použije celostátní vyhláška č. 146/2024 Sb.
To se týká např. zvláštních požadavků na infrastrukturu pro elektromobily a vybavení budov dobíjecími body. Nové povinnosti proto musí zohlednit také investoři připravující stavební záměry v Praze, přestože se při posuzování dalších parametrů jejich staveb primárně vychází z pražských stavebních předpisů.
Význam novely
Novela vyhlášky o požadavcích na výstavbu přináší nejen dílčí technická zpřesnění, ale v řadě oblastí skutečnou změnu pravidel, podle kterých se stavební záměry připravují a povolují. Požadavky spojené s elektromobilitou a cyklistickou dopravou již nejsou pouze otázkou dobrovolného standardu či marketingového vybavení projektu, ale od 1. července 2026 představují v zákonem stanovených případech závaznou součást stavebně-technického řešení budov. Pro investory a developery z toho plyne potřeba prověřit dopady novely na konkrétní záměr, protože opomenutí těchto požadavků v rané fázi přípravy může vést nejen k nutnosti dokumentaci přepracovat, ale také k dodatečným nákladům a komplikacím v povolovacím procesu.
Autoři: Milan Prieložný, Aleš Kubíček