Aktuality

Fotovoltaické elektrárny a budoucí regulace

15. 11. 2022

Text aktualizován 18. 1. 2023

V souvislosti s instalací FVE (fotovoltaická elektrárna) a jejími výhodami se velice často zmiňuje jen její hlavní benefit, a to je částečná energetická nezávislost a možnost finanční úspory za odběr elektrické energie v průběhu let. Uvedené skutečnosti zajisté hrají nejpodstatnější roli v rozhodování, zda FVE instalovat nebo nikoliv. Nicméně jsou zde i další dvě skutečnosti, které mohou být podstatné při zvažování, zda investice do FVE má smysl a jaká bude její případná návratnost. Do návratnosti investice je následně také potřeba započítat případné získané dotace, kterým je věnován samostatný díl tohoto seriálu.

Obě skutečnosti vycházejí ze schválené Zelené dohody pro Evropu, která má za cíl dosáhnout klimaticky neutrální společnosti v EU do roku 2050. První vychází z tzv. programu Fit for 55, druhá ze záměru na změnu směrnice o vykazování nefinančních informací, neboli tzv. ESG (Environmental, Social and Governance) reportingu. V rámci ESG reportingu již byly vydány novely současných směrnic a vydána nová nařízení EU, která upravují povinnost jednotlivých osob zveřejňovat v souvislosti se svojí činností a jejím dopadem právě informace týkající se hodnocených kritérií v oblasti životního prostředí, sociální a správní. U programu Fit for 55 stále nebyly schváleny konečné parametry jednotlivých navržených opatření a jejich dopady na společnost, nicméně klíčové skutečnosti již známy jsou.

ESG a FVE

Směrnice evropského parlamentu a rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti („Směrnice“) rozšiřuje povinnost ESG reportingu i na všechny velké podniky a pro kótované střední a malé podniky. Dále stanovuje finančním institucím povinnost klasifikovat nové úvěry z hlediska ESG.

V rámci ESG se bude hodnotit činnost vybraných podnikajících osob podle dopadu jejich činnosti na společnost, kdy z hlediska životního prostředí se bude hodnotit, zda její činnost přispívá k dosažení přijatých environmentálních cílů, či jejich dosažení naopak brání. K hodnocení činností vydala Komise EU Nařízení komise v přenesené pravomoci (eu) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení evropského parlamentu a rady (eu) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů („Nařízení“). Toto nařízení stanovuje jednotlivá kritéria hodnocení činnosti podniků, která se promítají do ESG reportu. Jedním z těchto kritérií je kritérium výroby energie z FVE či instalace zařízení, které zvýší energetickou účinnosti budov. A právě do obou těchto kritérií lze zahrnout instalaci FVE (podle způsobu využití vyrobené el. energie) a využití takto vyrobené energie pro provoz společnosti. Instalace FVE tak zlepší ESG report společnosti, což v budoucnu může vést jak k lepšímu přístupu k financování z externích zdrojů, tak k získání nových zakázek právě z důvodu, že zadavatel bude muset mít co „nejzelenější“ dodavatelský řetězec, neboť i ten se do ESG reportingu promítne.

Program Fit for 55 a FVE

V rámci programu Fit for 55 byla předběžně stanovena řada oblastí, ve kterých mají být přijata konkrétní opatření pro snížení emisí, které tyto oblasti produkují. Jednou z těchto oblastí je i oblast emisí skleníkových plynů, které produkují budovy. V současné fázi jednání orgánů EU bylo prozatím dosaženo konsensu, že by se na komerční budovy vztahovala povinnost nákupu emisních povolenek. Vlastníci komerčních budov by tak byli povinni zapojit se do systému obchodování s emisními povolenkami, které jsou v současné době povinna nakupovat jen vybraná průmyslová odvětví. Instalace FVE za účelem uspokojení alespoň části energetické náročnosti dané budovy sníží množství emisí skleníkových plynů, které budova vyprodukuje, a tak se odrazí v konečném počtu nutných emisních povolenek, které bude muset vlastník nakupovat.

Autor: Pavel Kubíska

Přečtěte si také tyto díly minimiseriálu o fotovoltaických elektrárnách:
Díl 1.: Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
Díl 2.: Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
Díl 4.: Fotovoltaické elektrárny a dotace
Díl 5.: Fotovoltaické elektrárny a novela Energetického a Stavebního zákona