Jedním z velkých témat pro obchodní korporace je odměňování členů volených orgánů za výkon jejich funkce. Odměňování představuje významný motivační prvek pro členy volených orgánů a je základem pro dlouhodobé a úspěšné fungování společnosti. Mezi možné způsoby odměňování členů volených orgánů akciové společnosti lze zařadit jak peněžní, tak nepeněžní typy odměn. Např. fixní peněžní odměnu, služební automobil, podíl na zisku nebo tzv. opční akciové programy. Tento článek se bude věnovat typu odměny, který je právě z hlediska motivace velmi zajímavý a často používaný, a tím je tzv. tantiéma, resp. výplata podílu na zisku.
Pravidla pro odměňování členů volených orgánů obchodních korporací jsou především upravena v § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích („ZOK“). Tato část zákona se zaměřuje na smlouvu o výkonu funkce. Jednou z možných odměn, kterou lze dle ustanovení § 60 písm. c) ZOK ve smlouvě o výkonu funkce sjednat pro člena voleného orgánu akciové společnosti jsou právě tantiémy. Tantiémy představují část rozdělitelného zisku, který by jinak náležel akcionářům.
Kromě smlouvy o výkonu funkce lze dle ustanovení § 61 odst. 1 ZOK odměnu za výkon funkce pro členy volených orgánů přiznat také na základě právního předpisu, vnitřního předpisu schváleného orgánem schvalujícím smlouvu o výkonu funkce anebo se souhlasem takového orgánu a vyjádřením dozorčí rady, byla-li zřízena.
Tantiémy představují zvláštní typ odměny člena voleného orgánu obchodní korporace. Dá se říci, že výplatou tantiémy jsou akcionáři kráceni na svém právu na podíl na zisku, což je základní majetkové právo akcionáře. Proto zákon pro její vyplácení stanoví poměrně přísná pravidla. Aby mohlo v akciové společnosti dojít k výplatě podílu na zisku mezi členy volených orgánů je nutné kumulativní splnění dvou podmínek, a sice že výplata tantiémy musí být povolena ve stanovách a zároveň musí o rozdělení zisku rozhodnout valná hromada.
První podmínka vyplývá z ustanovení § 34 odst. 1 ZOK, podle kterého lze zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělit pouze mezi akcionáře, ledaže stanovy určí jinak. Pokud tedy nebyla tato možnost vložena do stanov při založení společnosti, je nutné takovouto změnu stanov schválit valnou hromadou. Rozhodnutí o změně stanov, která by umožňovala rozdělování tantiém musí být na valné hromadě dle ustanovení § 416 odst. 1 ZOK přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů. V případě, že by stanovy nepovolovaly výplatu tantiém, a přesto rozhodnutím valné hromady došlo k přiznání práva na tantiému, lze takovéto usnesení prohlásit za neplatné dle ustanovení § 191 odst. 1 ZOK. Zde je navíc třeba upozornit, že člen voleného orgánu, který by s vyplacením tantiémy souhlasil, by nejednal s péčí řádného hospodáře.
K přijetí rozhodnutí o vyplacení podílu na zisku členům volených orgánů je pak dle ustanovení § 417 odst. 3 ZOK vyžadována tříčtvrtinová většina hlasů přítomných akcionářů. Navíc vydala-li společnost více druhů akcií musí být požadavek tříčtvrtinové většiny splněn ve vztahu ke všem druhům akcií, ledaže tím nebudou práva akcionářů dotčena.
Tento požadavek tříčtvrtinové většiny vztahující se na každé hlasování o rozdělení zisku byl zaveden poměrně nedávno zákonem č. 33/2020 Sb., tzv. velkou novelou ZOK („Velká novela ZOK“), která poupravila znění výše zmíněného ustanovení § 417 odst. 3 ZOK. Do účinnosti velké novely ZOK byla tříčtvrtinová většina vyžadována pouze ve vztahu k změně stanov. K rozhodnutí valné hromady o vyplacení tantiémy pak postačila prostá většina hlasů. Tato změna tak značně zpřísnila pravidla pro výplatu tantiémy, jelikož nyní je tříčtvrtinová většina hlasů nutná ke každému rozhodnutí o výplatě tantiémy.
Autoři: Klára Hlusková, Filip Mátl