Dne 12. září 2023 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („Zákoník práce“ nebo „ZP“), kterou bez zbytečného odkladu podepsal i prezident republiky („Novela“). Cílem Novely je mimo jiné transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1158, týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, a směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii („Směrnice“).
Novela (zveřejněná ve Sbírce zákonů pod číslem 281/2023) prošla v průběhu legislativního procesu několika změnami a zjednodušeními oproti původnímu návrhu, který byl k projednání předložen koncem minulého roku. Navrhovaná regulace práce na dálku, které jsme se detailně věnovali v našem dřívějším článku Chystaná právní úprava práce z domova, však byla v Novele schválena beze změny, proto si dovolíme na uvedený článek pouze odkázat, jelikož je tento stále aktuální.
Nyní se zaměříme na další oblast, které se Novela také významně dotýká, a to právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Novela se totiž snaží sjednotit pravidla těchto dohod s pravidly tradičních pracovních poměrů, s určitým zachováním flexibility a výhod pro obě smluvní strany takové dohody.
Zaměstnavatelé budou od účinnosti Novely v souvislosti s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr čelit větší administrativní zátěži a zvýšeným nákladům. Z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr totiž na základě Novely vznikne nárok na dovolenou, příplatky za svátky, přesčasy a další výhody, například nárok na ošetřovné v případě účastníka nemocenského pojištění.
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 19. září 2023, přičemž převážná část Novely nabyde účinnosti prvního dne následujícího kalendářního měsíce po uveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy k 1. říjnu 2023. Některá ustanovení týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr budou mít tzv. „klouzavou účinnost“, například právo na dovolenou z takových dohod začne platit až od 1. ledna 2024.
Nejvýznamnější změny ve vztahu k dohodám mimo pracovní poměr účinná od 1. října 2023 (a práva na dovolenou účinného od 1. ledna 2024) uvádíme detailně níže.
1. Informační povinnost zaměstnavatele
Zákoník práce upravuje povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o podrobnostech pracovního poměru v ustanovení § 37 ZP. Novela tuto povinnost zpřísňuje a současně ji zavádí i ve vztahu k právním vztahům založeným dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr ustanovením §77a Novely. Ponovu znění § 37 ZP dle Novely přináší významné zkrácení lhůty, v níž jsou zaměstnavatelé povinni písemně sdělit zaměstnancům podrobnosti týkající se pracovního poměru, a to z původních 30 dnů na 7 dnů od zahájení pracovního poměru. Stejná lhůta pak bude platit i ve vztahu k zaměstnancům z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
K povinně uváděným informacím přibývají další, zahrnující informace o době, termínu a podmínkách zkušebního období pro pracovní poměr, stejně jako postupu pro ukončení pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. V případě jakékoliv změny takové informace je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat rychle a nejpozději do data, kdy taková změna vstoupí v platnost.
Informační povinnosti zaměstnavatele dle § 37 a § 77a ZP ve znění Novely však nejsou ve všem jednotné. Zatímco povinné informace ve smyslu § 37 ZP lze zaměstnanci z pracovního poměru ponovu doručovat elektronicky s fikcí doručení po 10 dnech v případě, kdy zaměstnanec s elektronickým doručováním poskytl písemný souhlas, pro zaměstnance z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Novela takový postup neumožňuje.
Pro oba režimy informační povinnosti však podle Novely platí, že určitý rozsah povinných informací (např. výměry dovolené a způsob určování její délky) lze místo proaktivního informování zaměstnance nahradit odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis zaměstnavatele.
2. Rozvrh pracovní doby
Novelou se též mění ustanovení § 74 ZP týkající se výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zaměstnavatel je nově povinen předem sestavit písemný rozvrh pracovní doby pro zaměstnance a informovat ho o něm nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiném termínu.
Je nezbytné dodat, že zaměstnavatelé budou muset pracovní dobu pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku, úpravy noční práce apod.
3. Přechod do pracovního poměru
Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr budou dle ustanovení § 77 odst. 4 ZP ve znění Novely nově oprávněni písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, a to tehdy, pokud zaměstnancovy právní vztahy založené takovými dohodami u příslušného zaměstnavatele v předchozích 12 měsících trvaly v souhrnu nejméně 180 dní. Na takovou žádost je zaměstnavatel povinen poskytnout do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Nejedná se přitom o automatickou povinnost zaměstnavatele takové žádosti vyhovět, pouze písemně a řádně odůvodnit své rozhodnutí ve stanoveném časovém rámci.
4. Dovolená a další výhody
Zaměstnanci z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr budou mít od 1. října 2023 zákonné právo na příplatky za práci ve svátek, o víkendu, v noci či ve ztíženém pracovním prostředí a veškeré překážky v práci pro ně budou platit ve stejném rozsahu jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
Od 1. ledna 2024 pak v důsledku klouzavé účinnosti Novely zaměstnancům z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr přibude i zákonné právo na dovolenou. Zatímco doposud bylo možné sjednat právo zaměstnance na dovolenou pouze z dohody o pracovní činnosti, ve smyslu Novely je právo na dovolenou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zakotveno obecně, tudíž i ve vztahu k dohodě o provedení práce.
Jelikož Zákoník práce neupravuje pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr žádnou standardní týdenní pracovní dobu, specificky pro potřeby dovolené se pro ně v souladu s § 77 odst. 8 ZP bude předpokládat týdenní pracovní doba 20 hodin.
Získání nároku na dovolenou bude vyžadovat, aby zaměstnanci z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr splnili stejné podmínky jako zaměstnanci pracující v pracovním poměru. Pracovněprávní vztah vzniklý na základě jednotlivé dohody musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí odpracovat nejméně čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Jinými slovy, aby měl zaměstnanec z dohody o práci konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou, musí během příslušného kalendářního roku odpracovat minimálně 80 hodin. Délka dovolené pak bude odvislá od délky týdenní pracovní doby (která je vždy 20 hodin týdně), počtu odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby během daného kalendářního roku a výměry dovolené u daného zaměstnavatele.
Autoři: Klára Biskupová, Adam Leš