Aktuality

Seriál Územní plánování: 2. díl

6. 8. 2020

V úvodním dílu našeho seriálu o územním plánování jsme se věnovali jeho cílům a úkolům. Zároveň jsme si stručně představili instituty a nástroje, které se k naplňování cílů a úkolů územního plánování používají.
Tématu se věnujeme i v našem podcastu.

Funkce a procesy územního plánu
V dnešním díle na ten první navážeme a budeme se podrobněji věnovat územnímu plánu, který považujeme za stěžejní územně plánovací dokument. Porozumět tomu, jakým způsobem vzniká, co upravuje a co z něj mohu jako vlastník pozemku či zájemce o koupi pozemku vyčíst, je dle našeho názoru velmi důležité.
Dnešní článek přinese odpovědi na to, co to územní plán je, jaké jsou jeho funkce, jak probíhá proces jeho pořizování, ve stručnosti též nastíníme způsoby obrany proti územnímu plánu.
Co je to územní plán?
Územní plán („ÚP“) je právně závazný dlouhodobý koncepční dokument vydávaný pro celé území určité obce a je jedním ze základních nástrojů územního plánování, který slouží k usměrňování územního rozvoje a k naplňování cílů a úkolů územního plánování, jimiž jsme se zabývali v minulém dílu. Právní úprava ÚP je obsažena v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“), konkrétně v ustanovení § 43 a následující.
Funkce územního plánu
ÚP slouží jako nástroj realizace místních záměrů, řeší otázky územního rozvoje dané obce s přihlédnutím ke stavu, podmínkám a možnostem území a jeho prostřednictvím obec určuje plošné a prostorové uspořádání svého území.
Pomocí ÚP dochází k určení zastavěného území, vymezení ploch a koridorů a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů, kterými jsou například zastavitelné plochy nebo plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření. Toto vymezení je zásadní z hlediska rozvoje, přípustnosti změn v území a pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
ÚP je ze své podstaty konkrétnější, než PÚR a ZÚR, na druhou stanu však nesmí být natolik konkrétní, aby suploval roli realizačních nástrojů, zejména územního rozhodnutí.[1] To je odrazem jednoho z principů územního plánování, kterým je princip návaznosti jednotlivých nástrojů územního plánování, který spočívá v „postupné(m) nalézání a zpřesňování řešení od zjištění potřeby určité změny v území a stanovení jejího nadmístního významu v ZÚR, přes navazující koncepční řešení a stanovení hlavních podmínek v komplexních souvislostech v ÚP, až po stanovení podrobných podmínek umístění, prostorového uspořádání a detailní ochranu veřejných zájmů v územním rozhodnutí nebo v regulačním plánu nahrazujícím územní rozhodnutí.“[2]
Pořízení územního plánu
V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem toho musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Rozhodnutí o distribuci zátěže v rámci určitého území při zachování výše zmíněných zásad je politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a vyjadřuje realizaci práva na samosprávu daného územního celku. [3]
Pořizování územně plánovací dokumentace je projevem veřejného zájmu na základním cíli územního plánování, tedy udržitelném rozvoji území. V případě obce je tedy stěžejním cílem územního plánování rozvoj jejího území, a proto je rozhodování v procesu územního plánování svěřeno do samostatné působnosti obcí.
Výstupy rozhodování v procesu územního plánování „(tedy i schválený návrh územního plánu) tak představují konkrétní podobu veřejného zájmu na prostorovém a funkčním využití území obce, na podobě její infrastruktury, na jejím dalším rozvoji atd. Jsou výsledkem konsensu, na němž se usnesli jednotliví zastupitelé reprezentující různé skupinové i individuální zájmy obyvatel obce. Nelze jistě rozumně předpokládat, že tento konsensus představuje optimální (maximálně racionální) řešení, s nímž jsou srozuměny všechny osoby, kterých se dotýká… Z tohoto důvodu je celý proces pořizování územně plánovací dokumentace podroben právní reglementaci, a to zejména stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy.“[4]
Zadání ÚP
Pořízení ÚP pro obec není povinné a o jeho případném pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce dle ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) stavebního zákona v samostatné působnosti.
K pořízení dochází buď z vlastního podnětu zastupitelstva obce nebo na návrh. Navrhovatelem může být orgán veřejné správy, občan obce, fyzická či právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce nebo oprávněný investor.
Na základě rozhodnutí zastupitelstva o pořízení ÚP pořizovatel, kterým je příslušný obecní úřad, spolu s určeným členem zastupitelstva („určený zastupitel“) zpracuje návrh zadání ÚP, ve kterém stanoví jeho základní cíle a požadavky.
Zadání ÚP se zpracovává s využitím odborných podkladů. Patří mezi ně územně analytické podklady, doplňující průzkumy, rozbory a územní studie, oborové studie a různé rezortní podklady. [5]
Hotový návrh zadání ÚP pořizovatel zašle dotčeným orgánům, sousedním obcím a od tohoto okamžiku mohou tyto subjekty uplatnit do 30 dnů svá vyjádření k návrhu.
Ve lhůtě 30 dní od doručení KÚ uplatňuje stanovisko, ve kterém stanovuje, zda ÚP vyžaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle ustanovení §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. „Stanovisko dle § 10i odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydávané k návrhu zadání územního plánu je obdobným procesním institutem jako závěr zjišťovacího řízení dle § 10d zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, v němž je příslušný orgán povinen uvést důvody, pro které není posuzování koncepce dle tohoto zákona požadováno.“ [6]
Zadání návrhu ÚP může v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu obsahovat požadavek na zpracování variantního řešení.

Veřejnosti pořizovatel doručí návrh zadání ÚP veřejnou vyhláškou, kdy do 15 dnů může každý k návrhu uplatnit své připomínky. Návrh zadání ÚP pořizovatel na základě přijatých vyjádření a připomínek upraví a poté upravený návrh předloží zastupitelstvu obce ke schválení.

Návrh ÚP
Na základě schváleného návrhu zadání dochází již k samotnému zpracování návrhu ÚP. Návrh ÚP rozpracovává základní teze obsažené v zadání ÚP do konkrétních ploch s návrhem regulativů. [7] Návrh ÚP nemusí být totožný s obsahem schváleného zadání, ale musí ze schváleného zadání vycházet.
V procesu tvorby ÚP se nejdříve uskuteční tzv. společné jednání o návrhu, kterého se účastní dotčené orgány, krajský úřad či sousední obce. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem po skončení společného jednání o návrhu vyhodnotí výsledky a případně zajistí upravení návrhu ÚP.
Veřejné projednání ÚP
Po této fázi již nastává veřejné projednání návrhu ÚP („veřejné projednání“). Oznámení o konání veřejného projednání doručuje pořizovatel opět veřejnou vyhláškou. Zároveň je jednotlivě přizvána obec, pro kterou se ÚP pořizuje, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce.
Při nedodržení tohoto postupu, tedy pokud by „vyhodnocení nebylo zveřejněno a projednáno s veřejností, zpravidla to způsobuje vadu, která znamená, že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem (§ 101d odst. 2 soudního řádu správního). Vydaný územní plán je třeba v důsledku takové vady zrušit.“ [8]
Smyslem veřejného projednání je jednak seznámení veřejnosti s návrhem nad rámec jeho znění vystaveného k nahlédnutí a vyložení dokumentace projektantem, jednak shromáždění připomínek a námitek. Nad zákonné vymezení obsahu veřejného projednání lze v jeho konání spatřovat možnost k vyloučení pochybností, nepochopení, vysvětlení problémů plynoucích z připomínek a námitek. [9]
Veřejná projednání jsou jedním z nejčastějších (a také ze zákona povinných) způsobů zapojení veřejnosti do environmentálních plánovacích procesů. Zároveň se jedná o fázi důležitou z hlediska ochrany veřejných zájmů a vlastnických práv.
Do veřejného projednání je možné se se zapojit dvojím způsobem. A to buď formou námitek, které mohou uplatňovat vlastníci dotčených nemovitostí či formou připomínek, které může uplatnit kdokoliv ze široké veřejnosti.
Výsledky veřejného projednání jsou pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnoceny. S ohledem na veřejné zájmy je zpracován návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu ÚP.
Různé intenzitě zájmu na podání těchto dvou prostředků pak odpovídá následný rozdílný způsob vypořádání se s nimi. V případě připomínek postačuje vyhodnocení, u námitek zákon předpokládá vydání samostatného rozhodnutí. [10] Na druhou stranu však NSS říká, že nelze dovodit, že by bylo možné či snad správné se připomínkami zabývat toliko formálně a odmítnout je toliko obecnými frázemi, aniž by se zohlednila jejich podstata. [11]
Rozhodnutí o námitkách je dle správního řádu součástí odůvodnění samotného OOP. „Rozhodnutí o námitkách naplňuje formální znaky správního rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách proto musí splňovat požadavky kladené na odůvodnění jakéhokoli jiného správního rozhodnutí… musí obsahovat důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“ [12]
Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu navíc vyplývá, že z odůvodnění správního rozhodnutí musí být rovněž zřejmé „… proč správní orgán považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné nebo vyvrácené, a proč považuje skutečnosti namítané účastníkem řízení za nerozhodné a nesprávné. Pouze za naplnění těchto kritérií je možno rozhodnutí správního orgánu považovat za přezkoumatelné a přesvědčivé. Naopak, pokud odůvodnění rozhodnutí tato kritéria nenaplňuje, jen stěží lze uvažovat o rozhodnutí přezkoumatelném, přičemž nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu (ať již z důvodu nesrozumitelnosti či nedostatku důvodů) způsobuje závažnou procesní vadu, která může mít vliv na zákonnost takového rozhodnutí.“ [13]
Po skončení veřejného projednání opět pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněné námitky a připomínky, a pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu ÚP.
Výsledkem vyhodnocení mohou být tři způsoby úpravy návrhu ÚP. Prvním z nich je běžná úprava, která je svojí povahou nemateriální, nezasahuje do práv subjektů oprávněných podat námitku ani do zvláštními zákony chráněných veřejných zájmů.[14] Druhý možný způsob úpravy je úprava podstatná. V takovém případě je nutno v rozsahu provedených úprav ÚP a úpravy vyhodnocení vlivů na životní prostředí opakovat veřejné projednání.
Možná je i varianta přepracování návrhu ÚP. Tato situace posouvá celý proces pořizování ÚP do fáze zpracování pokynů pro zpracování návrhu a celý proces vč. stanovisek krajského úřadu a dotčených orgánů se opakuje.
V průběhu celého procesu od pořizování ÚP přes jeho návrh, veřejné projednání až po samotné vydání, by mělo docházet k průběžnému přezkoumávání návrhu ÚP. Pořizovatel by měl hledět na soulad ÚP s PÚR a ZÚR, s cíli a úkoly územního plánování a přezkoumávat jej v souladu s požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích předpisů, s požadavky zvláštních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů vydaných na základě těchto zvláštních právních předpisů.
Vydání ÚP
V závěrečné fázi již pouze pořizovatel předloží zastupitelstvu obce návrh na vydání ÚP s jeho odůvodněním a zastupitelstvo obce může následně ÚP vydat poté, co ověří soulad návrh na vydání ÚP včetně jeho odůvodnění s PÚR, ZÚR a se stanovisky dotčených orgánů, návrh pořizovateli vrátit k přepracování či návrh zamítnout.

Forma územního plánu
Z formálního hlediska je ÚP vydáván ve formě opatření obecné povahy („OOP“) podle části šesté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu („správní řád“). Proces vydávání ÚP i jeho náležitosti s přihlédnutím k jeho povaze (OOP) řídí správním řádem. OOP je správním aktem s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se tedy k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů.
Z právní formy OOP vyplývají některé další požadavky na formální náležitosti územně plánovací dokumentace. OOP tak na základě ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu musí obsahovat odůvodnění. V případě absence odůvodnění je OOP zatíženou procesní vadou a musí být pro nepřezkoumatelnost zrušeno. Součástí odůvodnění je zároveň rozhodnutí o námitkách dotčených vlastníků a vypořádání se s uplatněnými připomínkami.
Zrušení územního plánu
ÚP jako opatření obecné povahy může být celý nebo z části zrušen na základě rozhodnutí krajského úřadu v přezkumném řízení podle ustanovení § 174 odst. 2 a ustanovení § 97 odst. 3 správního řádu nebo v případě soudního přezkumu na základě rozhodnutí krajského soudu v řízení o zrušení OOP dle ustanovení § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Vzhledem k obsáhlosti této problematiky se jí budeme věnovat blíže v dalším díle našeho seriálu o územním plánování.

Závěr
V druhém dílu jsme podrobněji představili celý proces přijímání územního plánu. Tímjsme si zároveň otevřeli pomyslné dveře k další zajímavé kapitole územního plánování, kterou je účast veřejnosti a soudní přezkum územního plánu. Těmto tématům se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu, které přinesou praktické informace (budoucím) vlastníkům nemovitých věcí a zejména pak pozemků.
Autoři: Jana Holcnerová a Barbora Koláčková

Článek byl založen na diplomové práci autorky. [15]

[1] JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 449

[2] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29.1.2018, čj. 64 A 4/2017 – 205

[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.11.2018, čj. 1 As 161/2018 – 44

[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.3.2008, čj. 2 Ao 1/2008 – 51

[5] DVOŘÁK, Libor. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-183-5.

[6] Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17.3.2017, čj. 50 A 18/2016 – 39

[7] Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24.2.2016, čj. 50 A 13/2015 – 38

[8] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009, čj. 1 Ao 1/2009 – 185, č. 1971/2010 Sb.

[9] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.1.2016, čj. 2 As 212/2015–27

[10] srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 – 73

[11] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.9.2010, čj. 4 Ao 5/2010 – 48

[12] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27.10.2010, čj. 2 Ao 5/2010 – 24, č. 2244/2011 Sb. NSS

[13] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.6.2011, čj. 9 Ao 3/2011 – 39

[14] PRŮCHA, Petr a kol. Stavební zákon: praktický komentář : podle stavu k 1. lednu 2017. Praha: Leges, 2017. Komentátor. ISBN 978-80-7502-180-9.

[15] HOLCNEROVÁ, Jana. Posuzování vlivů územních plánů na životní prostředí [online]. Brno, 2018 [cit. 2020-08-04]. Dostupné z: . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Vojtěch Vomáčka.