Dne 1. 12. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce („Zákoník práce“), související mimo jiné se změnami zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění („Zákon o nemocenském pojištění“ a „Novela“).
Otcovská dovolená
Mezi hlavní změny patří úprava otcovské dovolené a vzniku práva na dávku otcovské poporodní péče. Před účinností Novely mohli otcové čerpat dávku otcovské poporodní péče podle Zákona o nemocenském pojištění pouze v souvislosti s nástupem na rodičovskou dovolenou, na kterou otcům vznikalo právo pouze v případě, kdy se dítě narodilo živé.
Od účinnosti Novely je dávka otcovské poporodní péče poskytována i těm, jejichž dítě se narodilo mrtvé, nebo v případech, kdy dojde k úmrtí dítěte v období šestinedělí po jeho porodu. Po stejnou dobu, kdy čerpají tuto dávku, mají dle ustanovení § 195a Zákoníku práce otcové nárok na otcovskou dovolenou. Dle Zákoníku práce se jedná o důležitou osobní překážku v práci nastalou na straně zaměstnance. Neposkytnutí otcovské dovolené zaměstnavatelem bude sankcionováno pokutou, a to až do výše 500.000,- Kč.
Tato změna se projevuje i v úpravě jednostranného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem. Po Novele je otci, který je na otcovské dovolené ustanovením § 53 odst. 1 písm. e) Zákoníku práce poskytována stejná ochrana před výpovědí, jako v případě matek na mateřské dovolené. Výjimky, ve kterých se zákaz dát zaměstnanci výpověď dle ustanovení § 53 Zákoníku práce neuplatní, jsou obsaženy v ustanovení § 54 Zákoníku práce. I zde došlo k doplnění otcovské dovolené v takovém rozsahu, aby odpovídal právům matek na mateřské dovolené.
Novelou dochází také k zákazu zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem na otcovské dovolené či zaměstnancem čerpajícím rodičovskou dovolenou.
Karanténa
Další změna se týká zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa. I v této situaci je po Novele přiznána zaměstnancům po dobu jejího trvání ochranná doba, ve které má zaměstnavatel zákaz dát zaměstnanci výpověď.
Minimální mzda, stravné a další náhrady
Podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 ke zvýšení minimální mzdy. Ke zvýšení došlo z 16.200,- Kč na 17.300,- Kč měsíčně. U hodinové minimální mzdy se jedná o zvýšení z 96,40 Kč na 103,80 Kč.
Zvýšení nastalo také u nároku na stravné. Od 1. 1. 2023 přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši (i) 129,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, (ii) 196,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, a (iii) 307,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle, než 18 hodin. Ke změnám došlo i u nároku na zahraniční stravné, u náhrady za použití dopravního prostředku a náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Očekávaná novelizace Zákoníku práce
V tomto roce také očekáváme rozsáhlou novelu Zákoníku práce, která provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici 2019/1152, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí po vypořádání se s připomínkami předložilo vládě upravený návrh této novely („Návrh novely“). Návrh novely počítá s dělenou účinností, která se předpokládá částečně na podzim tohoto roku a částečně začátkem roku příštího.
Výkon práce na dálku
Plánovaná novelizace se dotkne především úpravy výkonu práce na dálku, která bude možná na základě písemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl být podle Návrhu novely oprávněn nařídit výkon práce na dálku i jednostranně, to však pouze, pokud tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, s tím, že se bude jednat o nařízení (i) na dobu nezbytně nutno, (ii) za podmínky, že místo výkonu práce bude pro její výkon způsobilé, a (iii) u kterého to povaha vykonávané práce umožňuje. V tomto případě však nebude možné, aby zaměstnavatel určil konkrétní místo výkonu práce na dálku, pouze vyzve zaměstnance, aby mu sdělil odkud bude práci vykonávat.
Závazek vyplývající z dohody o práci na dálku bude možno rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem. Návrh novely obsahuje i možnost výpovědi, a to zaměstnance i zaměstnavatele z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
I zaměstnanci vykonávající práci na dálku mají mít dle Návrhu novely nárok na příplatky za práci přesčas a o víkendu, a to ve stejném rozsahu, jako zaměstnanci vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele. Má být také zavedena úprava náhrady nejčastějších nákladů vznikajících při výkonu práce z domova, kdy kompenzace se týká výdajů za energie, vodu a odvoz odpadů. Náhrada není povinná a musí tedy být dohodnuta mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem či určena vnitřním předpisem. Návrh novely obsahuje doporučující minimální paušální částku ve výši 2,80 Kč za odpracovanou hodinu práce na dálku.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dle Návrhu novely má být stanovena povinnost seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nejméně 3 dny před začátkem dané směny či daného období, na které je předmětný rozvrh vypracován. Tuto povinnost lze upravit dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem odlišně, to však s ohledem na dostatečnou předvídatelnost práce.
Zaměstnancům, se kterými jsou uzavřeny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr má dle Návrhu novely nově vzniknout nárok na přípatky za práci o víkendech, ve svátky, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí. Návrh novely také zakotvuje právo na dovolenou, kdy je stanoveno, že u zaměstnance pracujícího na základě DPP či DPČ činí délka pracovní doby 20 hodin týdně.
Návrh novely také přináší rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu, změny týkající se žádosti o rodičovskou dovolenou a v elektronickém doručování dokumentů.
Vláda by Návrh novely měla projednat v následujících týdnech. O dalším průběhu Vás budeme informovat.
Autoři: Klára Biskupová a Markéta Nawrathová