V nedávné době jsme zastupovali klienta ve věci žádosti o povolení stavebního záměru – rodinného domu.
V předmětné věci byla problematická parcelace pozemků v lokalitě, které jsou velmi úzké. Soused našeho klienta podal žádost o povolení stavebního záměru dříve než náš klient. Záměry obou stavebníků byly samy o sobě povolitelné, nicméně ve vzájemné kombinaci neslučitelné. Zastínění oken obytné místnosti záměru souseda záměrem našeho klienta by způsobilo rozpor se závaznými normami. Ani jeden ze stavebníků nechtěl ustoupit. Buďto nebylo stavebně kam, anebo převažoval pocit přednosti daný rychlejším podáním žádosti na stavební úřad.
Za užití přiléhavého rozsudku krajského soudu se nám úspěšně podařilo stavební úřad přesvědčit, že je nutné obě žádosti posuzovat se vzájemným ohledem jednoho záměru na druhý. Primárním úkolem stavebního úřadu v takové situaci by mělo být nalezení konsenzu mezi oběma stavebníky a jejich záměry. Pokud by k nalezení konsenzu nedošlo, měl by stavební úřad obě žádosti zamítnout a neupřednostňovat jednu před druhou.
Jednalo se tedy o poměrně častý případ v rozvíjejících se lokalitách, kde zpravidla rychlejší stavebník vítězí nad tím, komu trvá podání žádosti o povolení záměru déle. Dokud však rychlejší stavebník nemá svůj záměr pravomocně povolen, má jeho soused pořád možnost získat povolení pro svůj záměr, který by jinak byl znemožněn. Situaci je každopádně potřeba včas a správně uchopit, jak se to povedlo našemu klientovi.
Autoři: Milan Prieložný, Anna Otmarová