NOVÝ ZÁKON O PŘESTUPCÍCH
V roce 1990 vstoupil v platnost a účinnost zákon o přestupcích, který správním orgánům sloužil po více než čtvrt století. Za svůj pomyslný život prošel poměrně dynamickým vývojem, jelikož byl cca 88krát změněn. První pokusy o nový ucelenější zákon byly učiněny již v roce 2002, avšak úspěchu doznaly až v roce 2016, kdy byl přijat zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabude účinnosti 1.7.2017.
Nový přestupkový zákon si klade za cíl poskytnout komplexní právní úpravu, která přinese do oblasti správního trestání mnohé nové a dosud neznámé prvky.
Odpovědnost právnických osob
Nový přestupkový zákon zavádí odpovědnost právnické osoby za přestupek. Dosud se přestupku mohla dopustit pouze fyzická osoba, což způsobovalo mnohé obtíže. Právnická osoba od léta 2017 může být shledána vinnou za přestupek, který spáchá např. její statutární či jiný orgán nebo zaměstnanec. Odpovědnosti se zprostí pouze tehdy, pokud prokáže, že vynaložila veškeré, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila. Za přestupek může být právnické osobě uložen vedle dosavadních druhů trestů rovněž nově zařazený trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu.
Polehčující a přitěžující okolnosti
Zákon připouští, aby bylo při rozhodování o správním trestu přihlédnuto k polehčujícím příp. přitěžujícím okolnostem. Pokud bude například přestupce spolupracovat se správním orgánem při objasňování přestupku, může dostat mírnější trest. V neprospěch pachatele však například bude, pokud jde o recidivistu.
Pokus přestupku
Nově se v určitých případech bude stíhat rovněž pokusu přestupku, a to stejně jako když by byl přestupek dokonán. Pokud však pachatel od dokonání upustí dobrovolně a odstraní veškerá vzniklá nebezpečí, která způsobil, za pokus přestupku odpovědný nebude.